Wednesday, 20. May ,2015
To takhle dorazíte ráno do práce. Venku prší. Navíc je středa a jak říkají lyžaři, třetí den je nejkritičtější, takže toužíte po jediném…dát si hřejivé, voňavé a poctivé kafe.
Musím se ale přiznat, že mám tyhle choutky prakticky neustále. Je tedy jedno, jestli venku padají trakaře a je zrovna jiný den než krizová středa, povětšinou budu mít chuť dát si kávu. Když se ale slunce ztratí z dohledu jako třeba dnes, roste moje potřeba třímat v dlaních hrnek s kávou přímo geometrickou řadou.
Co se přiznání týče, nejsem vlastně ani kovaný kafař, jsem spíš lattař. Velký hrnek, ohřáté mléko, sametově jemná pěna a shot voňavého espressa, to je moje ranní mantra, k presu s mlékem se uchyluji až po obědě, kdy už by mě latte olbřímích rozměrů spíš dorazilo než nakoplo. Přes poctivé ‚presíčko‘ bez mléka a cukru je u nás Eric, i když i jeho občas načapám, jak si na kávovaru přidá trochu vody. Krok s ním zvládne držet i Martina. Ta si však potrpí na mléko a občas se ode mě nechá ukecat i na cappuccino.
Možná přemýšlíte, proč na našem blogu píšu o kávě. Pro mě osobně je to dolosva rituál. Ráda držím hrnek v obou dlaních, vnímám to sálající teplo a příjemnou vůni dobře upražené kávy. I když mám ráda sametovou pěnu, většinou ji v mém hrnku najdete i po dopití kávy. Nevyjídám ji lžičkou jako ostatní. Chutná mi, jak se přes ní jemně filtruje káva, když piji, ale běda, jak mi na ni někdo nasype skořici, to pak sejčkuju.
Eric má naučeno, že ke káve patří „dolce“, takže ho téměř vždy uvidíte s espressem a něčím sladkým k tomu. Nejradši má máslové sušenky s kousky čokolády, které se mu většinou podaří před námi utajit, takže pak jen závistivě koukáme na prázdný sáček. Martina ke kávě s oblibou přikusuje zázvorové perníčky, které si úhledně připraví na podšálek a celá její kávová chvilka má tak řádnou úroveň. Jednoduše se neodbyje a udělá si to hezké.
Konečně se dostávám k tomu, proč dnes píši o kávě a ne o brýlích, i když o nich vlastně tak trochu píši. Kávové seance jsou pro nás chvilkami radosti, klidu i pohody. Dbáme při nich na kvalitu a řádný výběr. Jinými slovy řečeno, je to pro nás určitý prožitek, který si chceme naplno užít, a tak by to mělo být i s brýlemi. Vybírejte je s ohledem na to, že jsou pro vás a o vás. Je úplně jedno, co mají rádi ostatní, nebo co se jim líbí. Když nesladíte, nesypete si přeci do kafe cukr jen proto, že ostatní ano.
Ať už sáhnete po brýlích v „coffee“ tónech nebo jiných barvách, neodbyjte se, prociťte to a udělejte si to hezké. Zkoušejte je, foťte se, mazlete se s nimi, ať vyberete takové, které budou v pravém slova smyslu vaše. Pak to pro vás bude příjemný zážitek, malá radůstka, jež vás bude hnát dopředu třeba jako dneska mě při té naší upršené středě.
